Pivo je míza Čechů

Pivo je nejoblíbenější nápoj Čechů. Oblíbenější než voda a v restauracích dokonce levnější. Pívo je míza českého národa. Nemusíte souhlasit, ale silná stopa piva se našimi dějinami spolehlivě vine už od praotce Čecha. Někdy hanlivě, někdy s obdivem říkáme – pivní kultura u nás. Pivo pijou všichni, a víc a víc.

Ve druhé polovině 20. století, tedy za hlubokého socialismu, se vypilo průměrně 68 litrů na osobu, což znamená asi o polovinu menší splávek, než máme v současnosti. Na druhou stranu se za první republiky pivo vařilo v 500 pivovarech – bylo jich tedy asi o 60 víc než dnes, ale měly daleko menší produkci. Ty největší pivovary sídlily samozřejmě v Plzni, v Praze na Smíchově, ve Velkých Popovicích a trochu překvapivě v Brně.

V České republice je v současné době v provozu cca 435 pivovarů, v roce 1927 jich na našem území bylo 474. Každé okresní město mělo svůj pivovar, třeba jenom v Opavě jich bylo deset, v Hradci Králové 23 nebo v Chebu 27. Podobně jako dnes se však nad ostatními klenulo několik pivních hegemonů.

Big Four

Nejvíc radosti (čti piva) exportovaly pivovary v největších městech. Na trhu měly asi 20% podíl. Českému pivnímu panteonu tehdy kralovaly Měšťanský pivovar v Plzni, Akcionářský pivovar na Smíchově a pivovar Františka Ringhoffera ve Velkých Popovicích, na Moravě mocně působil První brněnský akciový pivovar a sladovna.
Nyní nejvíce radosti rozdávají Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar a Pivovary Lobkowicz.

Spotřeba piva

V roce 1927 se v Československé republice uvařilo 10 milionů hektolitrů piva, čili 1 miliarda piv. Nejvíce se vyrobilo výčepního piva – 72 %, ležáky byly zastoupeny 27 % a jedno procento připadlo na pivní speciály. Za hranice putovalo zhruba 5 % pivovarnické produkce.
Průměrná spotřeba piva byla v roce 1927 pouze necelých 68 litrů (136 piv). Tuto statistiku ale notně pošramotili občané periferních oblastí tehdejšího Československa – tedy Slovensko a Podkarpatská Rus, kde asi měli po ruce ostřejší náp(b)oje. Uvádí se, že spotřeba piva tam byla oproti Čechám asi o 40 litrů na hlavu nižší.

V roce 2021 Česká republika vyprodukovala 19,6 hektolitrů piva, čili téměř 20 miliard piv. Průměrný Čech si dopřál krásných 258 piv ročně, tedy o 120 půllitrů víc než v meziválečném období. Nejoblíbenějším druhem je dnes ležák, tedy svrchně kvašené pivo jedenácti- a dvanáctistupňové. Až potom se ve spotřebě objevují klasická výčepní 10° piva a různé speciály.

Cena a síla piva

Určitě znáte lidové rčení, že piva dělaj hezká těla – v překladu: když budete pít hodně piva, budete tlustí. Jenže za první republiky, kdy ještě mezi lidmi reálně existoval hlad, pivko představovalo dobrou náladu, ale hlavně doplnění kalorií, nehledě na to, že dodávalo chuť jídlům bez chuti (kaše, brambory).
Za první republiky mělo desetistupňové pivo 3 procenta alkoholu, dnešní fajnovější desítky mají kolem 4 procent. Bude-li vám tedy někdo tvrdit, že kdysi byla piva o dost slabší, kecá.

Řekněme, že dnešní průměrná mzda je cca 40 000 korun, zprůměrovaná cena piva (výčepní a ležák) 45 korun. Za to si tedy dopřejete téměř 900 piv.
V roce 1921 stála desítka 1,60 korun a průměrná mzda se pohybovala kolem 800 korun. Prostým výpočtem dojdeme k tomu, že smíchovský meziválečný dělník za svoji dřinu mohl vypít 500 piv, současný smíchovský dělník může spolknout skoro 900 piv.