Pivovar Hubertus pochází z malebné krajiny Posázaví. Jaká byla jeho cesta k dnešní podobě a jak se vyrovnal se svou konkuencí?
Pivovar Hubertus – pivní romantika z Posázaví
Pivovar byl otevřen v Kácově, což je je městys nedaleko Zruče nad Sázavou spadající pod okres Kutná Hora
Na městys byl Kácov oficiálně povýšen roku 1412 a nedlouho poté zahájil svou existenci i zdejší pivovar. Založen byl konkrétně roku 1457. Zajímavé je tak to, že kácovský pivovar lze považovat za dokonce jeden z nejstarších v tuzemsku.
Dodnes přitom Pivovar Kácov působí stále na stejném místě, v původní středověké lokaci a v budovách pocházejících z 19. století. Nicméně tak jednoduchou cestu ke svému dnešnímu statusu, jak by se mohlo z úvodních odstavců zdát, během své činnosti napříč staletímí jednoznačně neměl.
V průběhu let se tu střídali různí majitelé. Vždy se však jednalo o ty, kteří zároveň byli vlastníky Kácovského panství. Historické prameny tak uvádějí v první řadě jméno rodu Košínových z Košíně. To byli první majitelé a prameny uvádějí z dnešního pohledu poměrně úsměvný poznatek: Již tehdy bylo pivo poměrně výnosným artiklem a majitelé panství prý vyloženě nutili své poddané k jeho odběru.
Dále připadlo místní panství rodu Dvořeckých z Olbramovic, v držení měl tento majetek i rytířský rod Tetourových z Tetova a jako poslední jsou uváděni Čejkovi z Olbramovic.
Po konfiskaci Královskou Korunou v roce 1620 započíná další předávání kácovského pivovaru. Mezi historickými prameny uváděnými osobnostmi nechybí třeba i Vilém Popel z Lobkovic. Výčet dalších majitelů je velmi pestrý, střídala se šlechta, Habsburkové i československý stát. Mezi lety 1916 a 1918 patřil pivovar jako poslednímu rakouskému císaři Karlu I.
Pivovar Hubertus – konec a znovuobnovení výroby
Od roku 1922 se pivovar v Kácově stal oficiálně podnikem státním. Pivo pod značkou Hubertus produkoval už tehdy. V roce 1948 navíc tento podnik stihl podobný osud jako řadu dalších: Byl znárodněn.
Nakonec kácovský pivovar potkalo to, co si patrně nepřál nikdo: Po 500 letech činnosti v roce 1957 s výrobou piva úplně skončil.
Ačkoli se už zdálo, že tuto nepřízeň nebude možné zvrátit, na lepší časy se pomyslně zablýsklo v roce 1993, kdy Pivovar Kácov obnovil činnost, o což se zasadili pražští podnikatelé Jiří Kapinos a Václav Šindýlek. Nicméně bohužel opět pouze na krátký čas, výroba znovu skončila už v roce 1996.
Pivovar si v roce 2001 převzal další majitel se smělou vizí: Do Kácova pivo vrátit. Tímto odvážným mužem se stal podnikatel a sládek David Hořejší.
O něm se v různých zdrojích dočtete, že obnova menších pivovarů je doslova jeho koníčkem. Stejně tak přistupoval ke své podnikatelské vizi poměně střízlivě i po stránce ekonomické: Nechtěl v Kácově zbohatnout, ale měl v úmyslu vybudovat fungující podnik, se kterým bude možné se uživit.
Pivovar Hubertus – kácovský pivovar dnes
Není se tak příliš co divit, že prokázal dostatek podnikatelské zdatnosti k tomu, aby se mu podařilo někdejší slávu Pivovaru Kácov obnovit. V současnosti se zde vaří piva světlá, polotmavá i černá, výčepní, ležáky i speciály. Mezi celkem osmi druhy piv nechybí ani ta kvasnicová.
Filosofii fungování pivovaru ostatně věrně odráží slogan, podle milovníků piva nejen výstižný, ale i pravdivý: „Dobré pivo nenahradíš.“
Tomu odpovídají i s péčí vybrané prvotřídní suroviny, které jsou pro výrobu dobrého piva absolutní podmínkou. Prioritně se tak používá hlavně ječný slad. V menší míře se uplatňují i slady z pšenice a žita. Mimořádně důležitými surovinami jsou pochopitelně i pivovarské kvasinky a chmel. Zcela nezbytná je i kvalitní voda, v tomto případě se používá ta z vlastní pivovarské studny.
Vysokou úroveň místní produkce dokládají i četná ocenění. Například Česká a moravská pivovarnická akademie podnik pro rok 2012 vyhlásila oficiálně vítězem mezi pivovary s ročním výstavem od 10 000 do 20 000 hektolitrů.
foto: facebook.com / Pivovar Kácov